Šlechta a šlechtické tituly v Československu

Napsal Cech studentů historie (») 27. 2. 2008 v kategorii Články - 20. století, přečteno: 16078×
Zaujalo mě : eetgo.cz = eet zdarma a onlineDnes, když byl do funkce ministra zahraničních věcí jmenován příslušník českého šlechtického rodu Karel Schwarzenberg, vystává na povrch znovu otázka, jak tyto lidi oslovovat, resp. jak na ně nahlížet.
Šlechtické tituly byly u nás zrušeny zákonem č. 61 z 10. prosince 1918. Jejich další používání bylo trestné. Tento přestupek byl trestán buď vězením od 24 hodin až do
14 dnů, nebo peněžitou pokutou od 50 do 15.000 Kčs. Používat se tedy mohly jen akademické a vojenské tituly. Zůstává tedy otázkou, proč jedním z prvních zákonů, který byl po vzniku Československé republiky Národním shromážděním vydán, byl zákon o Zrušení šlechtických titulů? Co na nich vláda a parlament, resp. na osobách, kteří tyto tituly používali, viděli nebezpečného? Zamysleme se tedy na těmito položenými otázkami a zkusme na ně odpovědět.
Šlechta se v českých zemí vyskytovala již od prvního státního zřízení, tj. od prvních Přemyslovců, kteří užívali titul knížecí. Byla to uzavřená společenská vrstva. Vznikala původně z členů panovníkovy družiny a po přeměně držby půdy do dědičného vlastnictví se stala privilegovanou vrstvou společnosti, jejíž příslušníci byli již svým zrozením nadřazeni ostatnímu obyvatelstvu. Později se šlechtický titul dal získat za nějaký záslužný čin pro panovníka a koncem 19. století byla možnost si i šlechtický titul zakoupit. Neměl tedy tento zákon hlavně zamezit takovému to kupčení?
Domnívám se, že tento zákon chtěl hlavně zajistit, aby všechny vrstvy společnosti si byly stejně rovné. Aby lidé, kteří patřili do skupiny, která byla dříve privilegovaná, nebyli společností vyzdvihováni i v nově vzniklém státě. Není ale však rovnost všech lidí dána již povahou státního zřízení, tj. v našem případě demokracie? To je přeci jeden ze základních pilířů tohoto systému, který deklaruje rovnost všech obyvatel státu před zákonem, že nebude zvýhodňována jedna společenská vrstva před druhou.
Je však těžké změnit mentalitu lidí. Ti, ač byly šlechtické tituly zakázány, příslušníky staré české rodové aristokracie většinou stále tituly oslovovali. Nebyl tedy spíše tento zákon mstou za loajalitu šlechty vůči panovníkům bývalé monarchie? Pokud by to byl tento důvod, tak je třeba říci, že pro šlechtu byla povinnost a osobní čest stát za císařem, který byl zvolen z boží milosti. Tedy byla povinnost šlechtice stát za panovníkem, kterého si vyvolil Bůh. Nebo bylo důvodem, že se poslancům zdálo, že česká šlechta málo bojovala v období monarchie za české zájmy? To se mi zdá také absurdní, vždyť největší české vlastence lze nalézt právě mezi českou rodovou aristokracií. Jmenujme například jednoho ze zakladatelů Matice české Rudolfa knížete Kinského, který podporoval právo na sebeurčení českého národa.
Nabízí se ještě otázka, zda tento zákon neměl být proti německému etniku, ke kterému mohla být šlechta přiřazována z důvodu, že mnozí měli také majetek nejen na území Československé republiky, ale i na území Rakouska, resp. ve Vídni, kde vlastnila (mnozí z nich stále vlastní) paláce. Pokud tomu tak bylo, tak to byl krok chybný, neboť mnozí, jak již bylo řečeno, byli vlastenci, kteří jsou hrdí na svou vlast a tedy není důvod, proč by se přihlásili k německé národnosti. Po zrušení jejich dědičných titulů, kterých používali několik generací, si začali říkat velkostatkáři. A to nepohlížíme na to, že velká část jejich nemovitého majetku, tj. hlavně polnosti a lesy byla "zabrána" státem v pozemkové reformě, která byla určena zákonem ze dne 16. dubna 1919, resp. zákonem ze 30. ledna 1920. Tímto zákonem bylo rozhodnuto o zabrání majetku (polností, lesů apod.) velkostatkářům. Je těžké toto odsoudit nebo se postavit za správnost pozemkové reformy. Domnívám se však, že pozemky, které šlechta spravovala, byly většinou dobře obhospodařované a tím pádem přinášely obživu lidem, které aristokracie zaměstnávala. Navíc nikdy nelze zaručit, že úředníci ve Státním pozemkovém úřadu, který byl pro tento účel vytvořen, určovali rozdělení pozemků vždy podle práva a že tu svou úlohu nehrál lobing a korupce. Můžeme to vidět na příkladu voleb z let 1923, kdy Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu (dřívější Agrární strana) slibovala svým voličům, že se zasadí o spravedlivé rozdělování pozemků. Na druhé straně je ale nutno říct, že pozemková reforma byla po vzniku republiky nezbytností a to z důvodu vyřešení sociální otázky. Byla to tedy změna vlastnických práv s cílem rozdělit velké soukromé vlastnictví (nad 150 ha zemědělské půdy).
Stát, ač neuznával šlechtické tituly, často povolával lidi z této sféry společnosti do diplomatických služeb a to kvůli jejich vynikajícímu vzdělání a styky s ostatními evropskými šlechtickými rody. Což mohlo hrát ve vztazích s ostatními, hlavně západoevropskými státy, svou důležitou roli.
Další změnou v nahlížení na šlechtické tituly byl stav za protektorátu, kdy bylo povoleno šlechtické tituly znovu používat. To ale netrvalo dlouho a roku 1946 byly zákonem opět zakázány. Tato situace trvá až dodnes. Tedy pokud by někdo chtěl používat šlechtického titulu, může za to být trestně stíhán. Nemělo by se tedy ani tímto predikátem oslovovat.
Podívejme se ještě na další vývoj této problematiky. Po druhé světové válce byla většině šlechtických rodin zabaven majetek dle Dekretů prezidenta Beneše a to z důvodu jejich údajné kolaborace. Zde je to velice sporné. Je obtížné určit, co byla a co nebyla kolaborace či jaké byly důvody pro spolupráci s Němci apod. Po "Vítězném" únoru roku 1948 byl příslušníkům české aristokracie, kterým byl po válce majetek navrácen, zestátněn a tato vrstva společnosti byla považována za nepřátelskou lidově demokratickému režimu. Jen málo z nich vydrželo psychický nátlak a zůstalo v republice. Většina z nich však byla nucena emigrovat a osud své vlasti sledovat ze zahraničí.
Když v listopadu 1989 padl komunistický režim tak se většina z nich nebo jejich potomci do republiky vrátila a zažádala o svůj majetek zpět. Bylo vyhověno jen hrstce z nich a to většinou jen těm, kteří o svůj majetek přišli po roce 1948. Zůstává tedy otázkou, čeho se stát bojí, že nechce vydat majetek, který byl neoprávněně zabaven. Je přeci logické, že daný člověk by se o něj mnohem lépe postaral než stát. Proč tolik obav ze šlechticů, kteří vlastně ze zákona ani neexistují? A z jakého důvodu tolik lidí sestavuje svůj rodokmen a doufá, že v něm najde nějakého předka, který se honosil šlechtickým titulem? Je to přeci nesmyslné bádání, když stát šlechtictví neuznává. Nebylo by lepší chápat smysl šlechtictví ne v bohatství a hrabivosti, ale v hodnotách, cti a správně nastavené životní filozofii?
Je zde tedy patrný střet dvou principů a to principu republikánského a principu monarchistického. Nově vzniklá republika se chtěla oprostit od všeho, co by připomínalo Rakousko-uherskou monarchii, tedy i nerovnoprávné postavení občanů a vyvyšování aristokracie ve společnosti nad ostatní. Hlavním záměrem zákona (z 10. prosince 1918) bylo tedy postavení všech občanů republiky na stejné úrovni a tudíž nedělat žádné rozdíly mezi jednotlivými společenskými vrstvami obyvatelstva. Tento právní systém se zachovává i dnes.

Pavel Kobera

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno
Kácel z IP 85.132.151.*** | 1.6.2008 10:22
Takových křivd se stalo v historii českého národa mnohem více.Chceš dělat majetková vypořádání až k husitům??
Milan Kučera z IP 90.176.193.*** | 29.6.2008 07:46
Tedy k předřečníkovi- ty krádeže jsou zjevné- výmluvy na to, že "dělat něco až k husitům" a tak...se většinou píší aby krádež zůstala nevyřešena z technických důvodů.
Zákon o titulech by se měl zrušit- stejně už nemá sankční složku.

Milan Kučera
I. Královský klub
www.krolovskyklub.cz

Vladimir Holekal z IP 83.79.85.*** | 2.7.2008 08:44
Pan Schwarzenberg neni knize. Alespon ne v CR/CSR, ani on, ani jeho predkove nebo potomci, a to uz skoro 90 let!
Milan Kučera z IP 213.250.252.*** | 2.7.2008 10:47
Kníže to je pro mne a pro všechny ty, kterým není cizí jakási lidská slušnost. A jeho předkové i podle Vaší úvahy jsou až do počátku počátků zpětně zbaveni svých titulů. :-) Rozesmíváte mne pane.

Milan Kučera
I. Královský klub
www.kralovskyklub.cz

Jiří Slezáček z IP 62.44.18.*** | 28.8.2008 22:16
Jak vidno, problematika užívání či neužívání šlechtických titulů ještě dnes velmi jitří jak laickou, tak i odbornou společnost. Asi nejdůležitějším faktem, ale je, že se nelze jen striktně zaměřovat na šlechtu a jejich tituly plynoucí z dob předešlých, ale musíme se zamyslet i nad obyvatelstvem, které šlechtické tituly získalo svými zásluhami o rozvoj habsburské monarchie, převážně od 50. let 19. století (v době vrcholné industrializace se počet osob se šlechtickými tituly značně rozšířil). Navíc pokud chceme býti přesní, musíme zmiňované osoby z dob předešlých psát a titulovat, jak bylo v oné době slušno.

Jiří Slezáček

Pavel z IP 81.92.146.*** | 8.9.2008 22:47
Zde mám spíše namysli, starodávné šlechtické rody a ne osoby, které svůj titul získali buď za zásluhy o rozvoj habsburské monarchie (průmyslníci apod.) či si jej dokonce za určitý obnos koupili (což jak jistě dobře víš, koncem 19. století bylo možné). A máš pravdu v tom, pokud bychom chtěli správně titulovat, tak bychom měli použít titulaci, která jim náleží.
marie z IP 85.70.231.*** | 19.6.2009 01:40
Karel Schwarzenberg je kníže a to rodem a kdybyste se l askavě ráčili pominout, tak na tom faktu nic nemůžete změnit..
Egg z IP 82.208.57.*** | 12.7.2009 18:15
Stejne jako kdysi mohl nekdo zmenit neco na tom, ze lide jsou si ve svych pravech rovni, a stvoril slechtu, tedy nekoho, kdo uz je svym narozenim nadrazen ostanim (myslenka sama o sobe dost zvracena), stejne tak se to da zmenit zpatky, coz se taky nakonec roku 1918 stalo.
Petr z IP 89.111.73.*** | 17.7.2009 13:52
Používání šlechtických titulů je dnes téměř všude ve světě spíše otázkou společnenskou. Používání titulů v naší zemi navíc nepřináší žádná privilegia. Nabízí se tedy některé otázky. Proč trvat na zrušení práva je používat? S klidem bych onen zákon zrušil. Zajímavější by ale byla otázka podle jakých pravidel by se dědil a jak by se evntuelně dal získat, když tu není panovník, který by jej mohl udělit. Dnešní orgány s tím nemají pranic společného. To by se volil panovník? Nebo nějaké uskupení šlechty? Toto by mne zajímalo daleko víc, než fakt, jestli někdo již získaný titul smí nebo nesmí používat.
L. Selepko z IP 77.236.192.*** | 28.4.2010 17:29
to je přesně ten problém, o nemž uvažuji v poznámce dole. - jaké místo může mít původní šlechta ve společenském zřízení bez panovníka? - je řada institucionalizovaných titulů z oblasti vzdělání, nebo státních vyznamenání, kde je jejich nabývání právně ošetřeno. - nejsou ony jakousi soudobou náhradou za tituly dříve získávané podle jiných eticko-společenských kritérií?

co se stane s původním konceptem "urozenosti" formálním zrušením šlechtických titulů?
R.Z., Liberec z IP 90.176.108.*** | 4.11.2009 21:57
Vždy, když si přečtu odezvy na nějaký článek glosující téma šlechta, šlechtické tituly a vztah k Česku nebo Československu jsem překvapen z jakého teoretického pohledu se tohoto tématu ten či onen autor pustí. Pokaždé mne však překvapí, že se každý úzkoprse drží několika axiomů (nevyvratitelných pravd):

1) Země Koruny České se svobodně rozvíjely a žily od příchodu Slovnaů (asi 6.století) až do Bílé hory r.1620.
2) Pak nastalo období nesvobody pod Habsburky do r.1918.
3) Československo vzniklo jako demokratický stát r.1918.
4) Československo zaniklo Mnichovem v r.1938 a r.1939 nastalo období nacistické okupace.
5) Československo bylo obnoveno jako demokratický stát v r.1945 a do r.1948 žilo svobodně.
6) Od r.1948 do r.1989 tady vládli komunisté, neměli jsme svobodu.
7) Demokracie se k nám vrátila v r.1989 a nyní žijeme svobodně.

V této souvislosti pokládám pár otázek:
1) Proč jsou Habsburci nebo např.Zikmund Lucemburský, v našich dějinách tak negativně vykreslovány?
2) Proč je atak TGM a demokratů na šlechtu a její majetky taktně obcházen a omlouván?
3) Proč se nedotknutelnými stávají Benešovy dekrety?
4) Nezačíná už náhodou zde komunistické bezpráví? Nevznikla náhoou Národní fronta ovládaná komunisty už před r.1945?
5) Proč se nepostavíme minulosti čelem a nepojenujeme bezpráví bezprávím, krádež krádeží?
6) Nejsou restituce jen hra na právo?

P.S. Nejsem Němec, nejsem šlechtic (alespoň o tom nevím), jen jezdím po ČR a koukám se okolo sebe, jak kdo a kde hospodaří a nakládá s majetkem a ptám se proč se to té šlechtě v takové míře daří a těm ostatním to tak moc nejde?
Jakub z IP 212.158.158.*** | 4.12.2009 21:50
Moje rodina patří z obou stran, jak z matčiny, tak otcovy ke šlechtickým rodům. To, že jsme 1918 přišli o šlechtické tituly nám přece nemůže zabránit v tom, abychom si šlechtické způsoby a morálku udržovali, ale podotýkám, že se nad nikoho nepovyšujeme. Často se směju, když vidím v restauraci lidi, kterí pijí šálek kávy se lžičkou v šálku nebo ani nevědí, jaká gesta znamená různě položená lžička, natož aby věděli, jak mají správně míchat lžičkou. Děsné. Prostě a jednoduše, dnes se již morálka a kultura řídí nározy, které udává celá společnost, nikoliv, jak tomu bylo dříve, jen názory těch, kteří o tom "měli páru". A podle toho to také tak dopadlo...
L. Selepko z IP 77.236.192.*** | 28.4.2010 17:17
Díky za informativní a k úvahám podněcující článek.

Republikánský princip není v podstatě slučitelný s monarchistickým. Kde je šlechta, musí být i panovník, který jedině může do šlechtického stavu uvádět a který završuje společenskou hierarchii, v níž má šlechtický stav svůj smysl. - Kde je prezident a ne panovník, není místo pro šlechtu, zdá se.   

Je-li dnes někdo šlechticem původem z prostředí monarchistického (viz např. Spojené království), je otázkou, co se stává s jeho titulem po překročení české státní hranice. - předpokládám, že na jeho/její osobu se zákon nevztahuje.
Eva Amalia z IP 46.13.197.*** | 12.3.2018 17:42
Podle mého názoru nemůže někdo, kdo neudělil titul ho zrušit. Titul nesmí držitel používat v případě, že mu je odebrán tím, kdo ho udělil!  Povýšení do šlechtického rodu udělovala inkolátem Marie Terezie, a protože  nikdo tuto listinu nezrušil a ani nemá právo ho zrušit, nemůže nějaký zákon toto šlechtictví zrušit! Může ho zakázat užívat, ale titul platí dál. Svým způsobem je to omezování práv.Jak je to u umělců. Oprávněnou osobou byl udělen titul Národní umělec, když ho majitel nevrátí, nikdo jiný mu ho nemůže odebrat, nebo zakázat ho užívat.


Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
[*1*] [*2*] [*3*] [*4*] [*5*] [*6*] [*7*] [*8*] [*9*] [*10*] [*11*] [*12*] [*13*] [*14*] [*15*] [*16*] [*17*] [*18*] [*19*] [*20*] [*21*] [*22*] [*23*] [*24*] [*25*] [*26*] [*27*] [*28*] [*29*] [*30*] [*31*] [*32*] [*33*] [*34*] [*35*] [*36*] [*37*] [*38*] [*39*] [*40*] [*41*] [*42*] [*43*] [*44*] [*45*] [*46*] [*47*] [*48*] [*49*] [*50*]   [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel osm a šest