Články - starověk

V celku jednoduchá otázka. Někdo by mohl namítat, co nás středoevropany může spojovat s antikou? Nemyslím si, že by existovala jednoduchá odpověď. Je to až příliš složitý vztah. Nikdy jsme neměli natolik společné hranice s žádnou antickou říší , aby taková hranice mohla zajistit takové spojení s antickou kulturou, tradicí, jazykem, jídlem či divadlem apod. a ovlivnit tak život na několik staletí dopředu. Odděleni Alpami jsme zůstali tak nějak pozadu za vývojem evropských civilizací. Avšak světlé momenty v dějinách našeho státu (sv. Václav, sv. Vojtěch, Břetislav, Přemysl Otakar II., Karel IV., husité, národní obrození, legionáři, zahraniční odboj, Charta 77 atd.) nás nečiní outsidery Evropy. číst dál

Na základě knihy „Egyptský člověk a jeho svět“ od Sergia Donadoniho, kterou jsem přečetla, jsem se rozhodla tuto esej napsat podobným způsobem. Jeho kniha ukazuje hierarchickou strukturu tehdejší egyptské společnosti – na nejnižším stupni společenského žebříčku se nacházel rolník, nad ním stál řemeslník, výše písař, úředník, kněz, voják. Zvláštní skupinu tvořili otroci, cizinci, dále mrtví, ženy a nejvýše stojící farao. A i já bych ve své práci chtěla poukázat na to, že i dnešní společnost, která nese označení moderní, je podobným způsobem odstupňována. Chtěla bych se tedy zabývat některými stupni dnešní společnosti, a to národnostními menšinami, pracovníky v zemědělství, dále bych se snažila říci, kdo stojí v naší společnosti na vrcholu – jestli to jsou hlavy států nebo nadpřirozená síla ve formě Boha a nakonec a nakonec postavením žen ve společnosti – jestli se i ony dnes těší takové pozornosti jako kdysi v Egyptě. A jak samotný název práce napovídá, nebudou zde chybět zmínky o zemědělském kalendáři, o pyramidách, egyptském lékařství, dále o literatuře a v neposlední řadě o rozvoji matematiky, geometrie a astronomie – v tom všem vidím přínos starověkého Egypta dnešním civilizacím. číst dál