Zdar,
co se týče cyrilometodějské tradice, tak ta právě ožila ve druhé polovině 19. století. Především oslavy cyrilometodějského milénia v roce 1863 v Brně a na Velehradě. Právě tato problematika ukazuje na specifikum českého národního hnutí na Moravě ve třetí čtvrtině 19. století. Na Moravě byla, daleko více nežli v Čechách, národní emancipace spjata s náboženskou tématikou (katolickým klérem). Když to zjednoduším: tato idea národa byla blízka polskému národnímu hnutí (nebo lepé významné skupině polských nacionalistům): k tomu doporučuji román Křižáci od H. Sienkiewicze.
Nemůžu se tedy plně ztotožnit s názorem Dušana Třeštíka, že "moravské cyrilometodějství bylo vždy, a je dodnes, tradicí moravské malosti, jejího zápecnického, protiliberálního a protiintelektuálního katolicismu"(Třeštík, D. Češi, s. 166). Ano - především katoličtí autoři byli hlavními propagátory této historizující tradice, ale kterou na jejím počátku respektovali a uznávali i liberální politici z královských Čech (Palacký či Rieger).
Plně chápu kritická slova Dušana Třeštíka k velehradskému "mýtu", že ho v minulosti, ale i dnes (viz např. Moravský národní kongres), využívali různé skupiny buď legitimizaci nedemokratického režimu (po roce 1948) a nebo v současnosti ahistorickým požadavkům (znovu viz MNK). To neznamená, že by "mýtus" o Velehradu ztratil jak duchovní, tak kulturní a politickou legitimitu.
Naše dnešní česká společnost nabízí velké množství obdobných "mýtu" a ideí, které si vyprávíme: např. o kapitalismu,socialismu,pokroku, komunismu či demokracie.