Komentář: Pražské výstavy

V posledních dnech jsem si konečně našel trochu času, abych navštívil některé z výstav, probíhajících v současné době v Praze. Nejdříve jsem se vypravil do Národního muzea na výstavu Republika, věnovanou meziválečnému Československu. Autorům výstavy se podařilo shromáždit úctyhodné množství exponátů, věnovaných celé řadě aspektů společenského života v meziválečném období. Výstava je navíc doplněna řadou informačních panelů, které podávají stručný popis dobového politického systému, správy, kultury apod.
Celkově příznivý dojem z výstavy mírně narušily pouze popisky k exponátům, které byly v řadě případů rozmístěny dost neprakticky a informace v nich obsažené byly v několika případech poněkud zjednodušující či zcela chybné, jako například tvrzení, že učitelky v éře První republiky nesměly uzavírat sňatky. Navzdory těmto nemnoha výtkám si troufám výstavu hodnotit jako velmi povedenou. I studentské vstupné ve výši 100 Kč se jeví jako přiměřená cena.
Z Národního muzea jsem (již podruhé) zamířil na výstavu Mobilisace 1938, která probíhá v žižkovském Armádním muzeu. Tato výstava dle mého soudu představuje důstojnou ukázku poctivé muzejnické práce. Řadu exponátů a fotografií doprovází přehledné informační panely a především projekce cenných dobových filmových záběrů.
Již méně spokojen jsem byl s výstavou Svatý Václav, konanou v Anežském klášteře. Poněkud mě rozladila absence jakéhokoliv chronologického či tematického rozdělení exponátů, stejně jako místy nepřehledné popisky.
Nejvíce jsem však postrádal textový doprovod výstavy, jelikož s výjimkou jediné informační tabule, stručně popisující život svatého Václava a vývoj jeho kultu, je návštěvník odkázán pouze na popisky exponátů, které jsou však dost skoupé. Zejména nejvýznamnější svatováclavské relikvie (meč, přilba, palladium…) by zasloužily mnohem více pozornosti.
Tento nedostatek naštěstí částečně kompenzuje katalog výstavy, uspořádaný Danou Stehlíkovou. V katalogu čtenář najde několik erudovaných studií o vývoji svatováclavského kultu, stejně jako vcelku solidní informace o jednotlivých exponátech. Součástí výstavy je i filmová projekce, z níž jsem bohužel mohl shlédnout pouze krátký útržek, tudíž si netroufám ji posuzovat.
Autoři výstavy si rozhodně zaslouží uznání za obdivuhodné množství exponátů, které se jim podařilo shromáždit, nicméně si dovolím tvrdit, že se výstava dala zpracovat lépe.